Pravčická brána

Území v České republice nejnovějšího a v pořadí čtvrtého Národního parku České Švýcarsko je součástí širší oblasti Labských pískovců, nazývané již po dvě staletí Českým a Saským Švýcarskem. Zásluhu na tomto romantickém názvu krajiny mají mimo jiné i dva švýcarští malíři Adrian Zingg a Anton Graff, kteří v druhé polovině 18. století působili na Akademii v Drážďanech. Ti podnikali cesty podél Labe do míst mezi Pirnou a Hřenskem a svým výtvarným dílem položili základy zdejší vedutové tvorbě a propagaci přírodních krás. Již od druhé poloviny 19. století se území stalo velmi vyhledávaným, k čemuž přispěli tehdejší vlastníci panství Kinští a Clary-Aldringenové zpřístupněním turisticky nejzajímavějších míst, jako např. soutěsek Kamenice, Pravčické brány nebo vyhlídek u Jetřichovic.

Národní park České Švýcarsko byl vyhlášen k 1. 1. 2000 na celkové rozloze 79 km², z čehož více než 97% tvoří lesy. Sídlem Správy Národního parku je město Krásná Lípa. Hlavním předmětem ochrany v Národním parku České Švýcarsko je unikátní geomorfologie skalního města a na ni vázaná rozmanitost rostlin a živočichů. Typické jsou nesčetné skalní hřbety, kaňony, pískovcové věže a stolové hory strmící nad nedohledným mořem lesů, které doslova ohromí vnímavého návštěvníka.

Krajina české křídové tabule je obohacena třetihorními vyvřelinami, mezi nimiž kraluje nejvyšší hora Národního parku České Švýcarsko – Růžovský vrch (619 m.n.m., národní přírodní rezervace) s pralesovitými ekosystémy. Kaňon Labe ve Hřensku naopak představuje nejnižší místo v ČR (114 m).

Neobyčejnou harmonii přírody navíc dotváří četné památky lidové architektury roubených a hrázděných domů s podstávkou v obcích lemujících hranici národního parku.